1930s Art Deco Ingrid dose by Curt Schlevogt in frosted glass
Průměr 13cm x výška 7,5cm
Originální skleněná doza z čirého matového a leštěného skla z roku 1930 ve stylu ART-DECO s reliéfem mužských tváří ras čtyř kontinentů Asie-Evropa-Afrika-Amerika. Velmi hluboký reliéf z masivního skla vyrobila krystalerie CURT SCHLEVOGHT jako součást kolekce luxusního skla INGRID po roce 1930.
Američan Curt Schlevogt sice založil roku 1928 svou firmu pro export jabloneckých perel, ale již v průběhu třicátých let se podnik začal intenzivně věnovat též umělecké krystalerii. Tento obrat způsobil jeho syn Henry Günther Schlevogt, kdysi obchodní zástupce firmy jablonecké exportní A. Sachse & Co. v USA a zeť Heinricha Hoffmanna, v jehož podniku v letech 1927-1930 působil a podílel se právě na zavádění výroby tohoto sortimentu.
V roce 1934 uvedla firma Schlevogt na jarním veletrhu v Lipsku svou kolekci z lisovaného skla pod obchodním názvem "Ingrid" a prezentovala se též v rámci československé instalace na světové výstavě v Chicagu. Od roku 1935 začala firma vyrábět luxusní lisovanou krystalerii ve velkém a představila se na světové výstavě v Bruselu. Z tohoto období také patrně pochází první firemní vzorníky. Z nich je patrné, že Schlevogt po vzoru svého tchána důsledně rozvinul spolupráci s výtvarníky a to i mimo rámec tehdejšího Československa (W. Wieselthier, M. Petrucci, E. Rottenberg aj.).
Kolekce Ingrid nebyla uzavřeným celkem a stále se rozšiřovala. Vedle zpočátku dominantních toaletních setů a flakonerie ji tvořilo zboží pro kuřáky, skleněné plastiky, vázy, lampy, likérové soupravy, devocionálie a drobná krystalerie. Proslulost firmě přinesly módní skloviny napodobující jade a lapis lazuli, z nichž byla lisována v polubenské sklárně firmy Josef Riedel značná část kolekce Ingrid. Podnik však využíval i další opakní a transparentní barevná skla z bohaté riedelovské nabídky. Své výrobky Schlevogt signoval nálepkou s nápisem Ingrid a později i jménem výtvarníka.
V roce 1936 firma zaměstnávala 30 lidí. Svá obchodní zastoupení měla u prodejců skla ve Vídni, Berlíně, Londýně, Paříži, Madridu, Barceloně, Dublinu, Cremoně a Rio de Janieru. Vede rafinačního provozu v Jablonci nad Nisou jí patřily i brusírny v Desné a Dolním Polubném. Největšího úspěchu se firma dočkala na Světové výstavě v Paříži v roce 1937, kde byla oceněna Grand Prix.
Vrcholným dokladem artistních snah firmy Schlevogt je barevný vzorník "Umělecká krystalerie - INGRID" z konce 30. let 20. století. Katalog je přehledně rozdělen do tří částí. Prvý oddíl obsahuje na prvním místě samozřejmě figurální plastiky oceněné v Paříži a další výsostně umělecké dekorativní předměty - od plastik po drobné matované křišťálové figurky. Druhý oddíl představuje zejména lisované toaletní sety s celoplošným dekorem a modelovanými zátkami v jade a lapisu, kde se z konvenčních anonymních secesizujících a rokokizujících modelů vymykají zejména funkcionalistické návrhy, případně variace ve stylu Art deco. Opět umělecké sklo však představuje třetí oddíl, který je zaplněn především návrhy Bruno Maudera (vázy, dózy aj.). Jsou tu přítomny i vzory, které nechala ve druhé polovině 20. let zhotovit firma Heinrich Hoffmann. Ze sklovin se využívají výhradně opakní jade, lapis a křišťál.
Utěšený rozvoj firmy zastavila druhá světová válka. Přesto však v roce 1943 Schlevogt stále zaměstnával 17 lidí. Z válečných let též pochází propagační firemní materiál, nabízející dárkové popelníky z "ručně broušeného pravého křišťálu". Osudný zlom přišel v létě roku 1945, kdy byla firma znárodněna. Na počátku padesátých let pak Henry G. Schlevogt odešel do Paříže.
Vybrané informace z médií:
Když sběratelé skla slyšeli jméno INGRID, věděli, že jde poklad nebo o věc k diskuzi. Poklad, protože INGRID předměty jsou vzácné a sochařsky elegantní. K dikuzi, protože někdy byly mylně označeny jako Lalique nebo Moser. Některé byly také reprodukovány jinými firmami ze skla, které není produkováno věhlasnou Curt SCHLEVOGHT Jabloneckou sklárnou (pozn. z odcizených nebo odepsaných nepřesných forem nebo forem vyřazených k likvidaci).
INGRID je název řady uměleckých skleněných předmětů vyrobených Henrym Schlevogtem a pojmenovaných po jeho dceři Ingrid. Henry byl synem Curta Schlevogta, který v roce 1900 založil firmu v Jablonci, aby vyrobil skleněné korálky a knoflíky. Jeho žena, Charlotte, byla dcerou Heinricha Hoffmanna, majitele sklářské společnosti, která vyráběla a vyvážala sochy, korálky a duté předměty.
Henry začal svou kariéru jako obchodní zástupce společnosti A. Sachse & Co., nejprve v Benátkách a později v New Yorku. Od roku 1927 do roku 1930 pracoval ve společnosti svého tchána, kde se podílel na vývoji nových výrobků, včetně skleněných soch ve stylu, který Lalique oblíbil. Když Charlotta zemřela krátce po porodu dcery, jmenovala Ingrida, rozhodl se přestěhovat se do otcovy firmy.
Henry však věděl, že podnikání výrobou "korálků a knoflíků" bylo obtížné - příliš velká konkurence od mnoha firem v dané oblasti, z jiných zemí a z jiných materiálů než ze skla. A toto byla doba Velké hospodářské krize. Věděl, že musí najít něco jedinečného, co by zákazníci mohli koupit od něj samotného. V dopise napsaném v roce 1945 své dceři Henry vysvětlil, že jeho zkušenosti v jiných zemích ho vedly k tomu, aby vytvořil předměty, které nebyly předtím vyrobeny, a aby je vyrobil z tak krásného materiálu, že na ceně by pak nezáleželo.
Na jarním veletrhu v Lipsku v roce 1934 firma Schlevogt proto představila řadu dekorativních krystalových skulptur a tentýž rok představila linii na světovém veletrhu v Chicagu. Značka INGRID se narodila. Projekt byl úspěšně přijat a Schlevogt začal vyrábět ve velkém měřítku.
Schlevogt napsal: "Řekl jsem si, že umělci používají pro své sochy mramor; měli bychom z mramoru vyrobit mramor. A také bychom měli dostat návrhy od mosazných sochařů. "Obrátil se na designéry pracující s firmou Wiener Werkstätte (včetně Franze Hagenauera, Eny Rottenberga a Vally Wieselthiera) a návrháře, kteří pracovali pro jiné významné sklářské firmy, jako např. Bruno Mauder (Moser), Eleon (nebo) von Rommel (Lobmeyr) a Alexander Pfohl (Josephinenhütte a Sklářská škola v Novém Boru). Výsledkem byla kompletní řada ornamentálních soch, parfémů s figurálními detaily a / nebo zapuštěnými zátkami, likérovými soupravami, toaletními soupravami, dozami a jinými praktickými dekorativními předměty, figurkami, stolními nádobami a vázami.
Technologie existovala u sklárny Riedel v Polubném, Česká republika, pro výrobu tohoto uměleckého, mramorovaného, lisovaného skla. Jenom proto, že byl tvar stlačen, neznamenalo to, že je to méně kvalitní - sklo bylo čisté a bylo třeba hodně ruční práce k dokončení předmětů. Pracovníci dokončovali povrchy do matu nebo leštěním. Dokonce ručně dotvářeli a tesali některé detaily.
Nejsnadněji identifikovatelné předměty firmy Schlevogt jsou ty vyrobené z jade (zelené) a lapisové (modré) mramorové sklenice. Modely z čirého skla jsou naprosto vzácné a vyskytují se k prodeji nebo v aukcích jen velmi zřídka, jejich cena je vysoká. Rysy figur u originálních kusů jsou výrazné a ostré a ne “slité a nepřesné”. Sběratelé mají přístup ke katalogům Ingrid z 30. let 20. století a v Corningově muzeu skla. Katalog z roku 1939 zobrazuje více než 200 krystalů a dalších 80 položek jade / lapis. Sběratelé však musí být opatrní, protože formy byly používány nepřetržitě a posléze byly opotřebování a vyřazené z další výroby. Kromě toho byly neoprávněné verze výrobků Ingrid vyrobeny z reverzně tvarovaných forem.
Schlevogtovy křišťálové parfémy nejsou tak snadno identifikovatelné. Některé se objevují v katalozích firmy, avšak velká většina musí být zařazena do široké kategorie československých, dokud nebudou k dispozici další informace. Designy pro parfémy obsahovaly lahve v různých tvarech Art Deco a zátky s reliéfními akty, páry, květiny, motýly a mnoho dalšího.
Občas může být obtížné rozlišit položky vyráběné firmami Hoffmann a Schlevogt. Obě používaly stejné designéry a své sklo přesunulo do továrny Riedel; Henry Schlevogt začal rozvíjet některé své myšlenky, zatímco pracoval u společnosti Hoffmann; Schlevogt převzal vlastnictví některých forem, na kterých pracoval u společnosti Hoffmann. Zatímco Hoffmann je známý svou značkou motýlů, ve svých katalozích měl Schlevogt ve svém katalogu položky s motýlkem Hoffmann.
V roce 1936 měl Schlevogt obchodní zástupce ve velkých evropských městech. Když byl na pařížském světovém veletrhu v roce 1937 v československém pavilonu vyznamenán Grand Prize, součástí okruhu byly také Schlevogtovy okrasné plastiky Eny Rottenberg (Nude) a Josef Bernhard (Mask). Do roku 1940 společnost Schlevogt vlastnila více než 1300 sklářských forem, mincovních forem a ručních lisů. Měla vlastní řezací, pískovací a kyselinotvorné dílny; pokračovala v tom, že ve firmě Riedel se tlačily skleněné tvary. Henry Schlevogt dosáhl svého cíle vytvořením úspěšného podnikání.
Zde na obrázcích se jedná o výrobek z čirého skla jablonecké rodinné firmy z kolekce vyráběné od třicátých let dvacátého století pod jménem Ingrid. Kolekce se ve své době stala jabloneckým fenoménem.
Dnes jsou tato vzácná díla kolekce INGRID z let 1930 vyrobená touto krystalirií vyhledávána pro privátní sbírky a jsou výstavními exponáty renomovaných galerií v Evropě i ve světě. Pokud se objeví, tak v zahraničních aukcích dosahují vysokých částek.
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |