Rozměry díla včetně rámu 55 x 28 cm.
Pojmenováno, datováno a signováno na rubové straně vše rukou autora.
Autorem díla je Ivo Soukup, ing. architekt, člen Unie výtvarných umělců ČR
Narodil se 18.7.1935 v Pelhřimově. Dětství strávil v Poděbradech, kde navštěvoval gymnázium Kolej Jiřího z Poděbrad. Maturoval na Anglickém gymnáziu v Praze, kde žije od svých čtrnácti let.
Vysokoškolské vzdělání získal na fakultě architektury ČVUT v Praze. Od počátku směřoval k výtvarné tvorbě, zejména k malbě a scénografii.
Po absolutoriu působil v několika divadlech, naposled v Městských divadlech pražských u Adolfa Weniga.
Od roku 1969 je ve svobodném povolání a věnuje se výtvarné práci ve více oborech. Je autorem četných muzejních expozic a spolupracovníkem několika českých výstavních organizací. Byl autorem mnoha oficiálních expozic ČR v zahraničí.
Vlastní tvorbu prezentoval od roku 1964 na 35 samotných i skupinových výstavách doma i za hranicemi (USA, Kanada). Jeho díla jsou součástí privátních i galerijních sbírek po celém světě včetně ČR.
Přehled tvorby do roku 2011.
Samostatné výstavy:
1964 - Praha - Klub školství a kultury, palác Piccolomini, obrazy a scény
1965 - Pelhřimov - Pelhřimovksý podzim, kino Vesmír - obrazy a drobné plastiky
1966 - Praha - divadlo ABC, obrazy / viz. Literární noviny 23/4/66, str.4/ - Pelhřimov - Pelhřimovský podzim - obrazy
1967 - Pelhřimov - Pelhřimovský podzim - obrazy - Praha - Klub školství a kultury - obrazy. - Praha - Komorní divadlo - obrazy a kresby, drobná plastika
1968 - Pelhřomov - Pelhřimovský podzim - KD Máj - obrazy
1969 - USA - Dallas, B.J.Lange Gallery - obrazy Art Centrum - Pelhřimov - KD Máj - obrazy
1970 - USA - Houston / Pinch-penny Gallery / - Dolný Kubín - skupinová (Mádlo, Kříž, Hrušková a Soukup)
1971 - Montreal - Canada - obrazy / Art Centrum - New York - Pinch-penny Gallery - New York - 5th Avenue - B.J.Lange Gallery
1972 - Pelhřimov, okresní muzeum - obrazy a návrhy
1983 - Humpolec - Humpolec Dr. Aleše Hrdličky, Horní námestí - Výstavní tvorba a obrazy
1984 - Pacov - Muzeum Antonína Sovy - obrazy a výstavní tvorba
1989 - Humpolec - Muzeum Dolní Náměstí - obrazy se synem Janem Soukupem
1991 - Humpolec - Muzeum Horní Náměstí - obrazy
1994 - Vlašim - "Dvě generace" se synem Janem Soukupem - obrazy, kresby, grafika - Humpolec - Muzeum Dolní Náměstí - obrazy
2004 - Praha - Hotel PRAHA v Dejvicích - obrazy
2005 - Humpolec - obrazy
2005-2006 - IMEX Praha - obrazy
2008 - Praha - Kulturní komunitní centrum Sue Ryder - obrazy "pražské variace" - březen - Humpolec - obrazy z cest - listopad
2010 - Praha - Sue Ryder - "Sny a cesty" - se synem Martinem - fotografie z Pakistánu
2011 - Chomutov - "Poselství kamene", obrazy. Spolu s J. Rabou - sbírka krušnohorských kamenů - Praha - Galerie Scarabeus - obrazy, spolu s Magdou Waake - kerabika, objekty, hedvábí - Humpolec - Horní Náměstí - -Cesty a sny" - se synem Martinem, fotografie z Pakistánu
Scénografie:
1961 - Cesta Jazzu - Karel Krautgartner
1961-1964 - Divadlo poezie a hudby UDA - cca 30 realizací
1964 - Čekanky - Městská divadlo pražská - Valdštejnská zahrada - Čekanky - MDP - Divadlo ABC
1965 - Čekanky - Olomouc
1966 - Vítr ve větvích - Staré divadlo Most
1967 - Modré z nebe, Divadlo ABC, REPUTA Brno
1968 - Gloria - Staré divadlo Most
1975 - Liberecké výstaviště - řešení stálé přírodní scény - nerealizováno
197? - Divadlo Pelhřimov - rekonstrukce jeviště, ide. návrh a expert. spolupráce
Interiér:
1995 - Fomacentrum Hradec Králové
1998 - Spec. škola K. Herforta, Praha, Josefská - výstavní prostory, dílna, ateliér, jídelny
1999-2009 - interiéry pro katalogy Rako-Lasselsberger - návrhy obkladů Afrika a Asia - oba získaly medaile na BVV
Výstavní tvorba:
1966 - Československá svcénografie - Jerevan - pro Divadelní ústav
1967 - Bertolt Brecht v ČSSR - KC Berlin - s akademickým malířem A. Wenigem - O.Menhart - Muzeum Pelhřimov
1968-1969 - Liberecký výstavní trhy
1975-1988 - Liberecký výstavní trhy
1970-1988 - Ex - Plzeň
1969-2005 - Brněnské veletrhy a výstavy - MVSZ, Salima, Welding, Autotec, IBF, Enbax a jiné - Oficiální účast ČSSR na zahraničních veletrzích - Merkuria, Rako, Foma, Eta a jiné
1969 - Muzemum Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci - antropologie, etnografie a výstavní prostory
1970 - Síň V. Nováka v Kamenici na d Lipou
1972-1975 - reinstalace ostatních prostor muzea v Kamenici nad Lipou
1978 - PRAGA 78 - Světová ýstava poštovních známek, expozice Spojů, expozice UNICEF
1982 - Slovanský Ĺudový šperk - Slovenské národní muzeum v Martině - s architektem Václavíčkem
1982 - Slovanský Ĺudový šperk - Pavilon Kinských Praha a MŠB v Jablonci nad Nisou
1982-1983 - Gotické období Jižních čech - Jihočeské muzeum České Budějovice - s architektem Rousem
1984 - Městská řemesla - Moravské Budějovice
1985 - Sociální hnutí děl. na Třebíčsku - Muzeum Třebíč - s architektem Václavíčkem
1986 - Muzeum Českého granátu Třebenice
1986-1990 - Muzeum alchymie a technického skla v Sázavském kláštěře - Kavaliéraz
1987 - Národní technické muzeum Praha - technické sklo, výstava
1987-1989 - Volyně Tvrz - historická expozice realizována, zbytek kompletního návrhu zmizel
1987-1992 - Muzeum požární ochrany a CTIF v zámku Přibyslav
1988 - ČS Letectví - Národní technické muzeum - poprvé se snímky Sitenského z Británie
1988-1989 - Nová instalace Hrdličkova muzea v Humpolci
1989 - rodný dům básníka L. Stehlíka v Bělčicích - se synem Janem
1991 - jubilejní výstava Československa - úsek odívání
1992 - Muzeum Českého granátu Třebenice
1994 - T.G.Masaryk ve výtvarném umění - ÚLUV - Národní třída Praha
Publikační činnost a úvodní slova k výstavám:
1962 – Kapitolky o malém jevišti – metod. Příručka ÚDA
1963 – Scénografické otázky tzv. malých forem - Malá scénografie divadla poezie – Aeta Scaenografica – seš.l.,sv.66, srpen63
1965 – Prostorové a realiefní realizační techniky – pro sc. Laboratoř - ztraceno
1966 – Akad. Malířka B.Hrušková – úvod k výstavě v Pelhřimově
1969 – Mluva pohybu – scénář a verše pro skupinu Jarmily Kröschlové – Divadlo J.2
197? – Trialog o Jarmile Kröschlové – Taneční listy – archiv Evy Soukupové
2003 – akad. malíř Jiří Mádlo – úvod k výstavě v Humpolci (viz. J.M.Monogr)
2004 – Úvodní slovo k vlastní výstavě – Hotel Praha – Praha Dejvice
2005-2006 – Vánoční výstava v Praze – IMEX Korunní (Moneda)
2008 – Výstava v Humpolci – úvod. slovo
2005 – Deník Pelhřimovka – Interview k výstavě /Malířství je šťastná bída/
2008 – Za akad. malířem Jiřím Mádlem – nekrolog v novinách Pelhřim. Děník
2010 – Úvod k vl. Výstavě v Praze Sue Ryder
2011 – Poselství kamene – galerie Lurago Chomutov – úvodní slovo k výstavě s J.Rabou
Studie a nerealizované návrhy:
1976-1978 - Zahrada umění pro Pelhřimov /ideový návrh/
198? - Studie okresní galerie pro Pelhřimov /ideový projekt/
Plastiky a užitkové plastiky:
1972/?/ - plast. reklama pro OD Labe v Ústí n. L. /pro Tukový průmysl/ měď a mosaz
1970 - Zrání - Velkorozměrná plastika pro Ex-Plzeň-měď a mosaz, dřev. podklad
1979 - Dětský rok - plastika ve vstupu nové školy Vyskytná - dřevo a měď na omítce
1995 /?/ - Památník obětem 2. světové války v Pohledu u Havlíčkově Brodu - bílý vápenec - Kované plastiky - realizované Z. Kmochem s B. Jirků pro Muzeum v Pelhřimově, Mříže, Trnová koruna, Selské bouře,
pro PO Přibyslav doplňky interieru CTIF
Umělec sám o sobě:
Cesta mým životem...
Moji rodiče Jan Jaroslav Soukup a Jaroslava rozená Tůmová byli oba z Vysočiny. Táta z Rybníčku u Chvojnova, maminka z Pelhřimova. Pro svou svatbu v roce 1929 si nevybrali zrovna nejidyličtější čas. Museli se po nastěhování do Prahy dost otáčet, aby se zařídili. Táta ještě pracoval pro Srba a Štyse ve smíchovské LOGII, před tím vedl labor. obchod v Brně. Když se přehnala krize, nastoupil jako nový disponent do Poděbrad. Měl na starosti produkci minerálky Poděbradka, její reklamu, marketing a také propagaci Poděbrad jako lázní „Na srdce jsou Poděbrady“ je jeho slogan do dnes užíván.
No a tak mě maminka povila až v horkém červenci 1935. Dojela si na to do Pelhřimova k panu primáři Pujmanovi, který je také na mém křestním listě podepsán v rubrice Porodní bába... Křtil mě pak msg. Vaněk, osvícený kněz a tehdejší pelhřimovský děkan. Obě babičky prý ze mě měly radost a mamina své mámě tak byla na blízku, kdyby něco... Maminčina švagrová, moje teta Pepička Lipská měla v té době v bytě nad Lipského pelhřimovskou cukrárnou už tři kluky – Oldu, Lubomíra a Dalibora. Tak mohla mojí mamince leccos poradit. Táta byl v Poděbradech slaměným vdovcem a tak byl rád, když se na podzim jeho drazí vrátili. Netrvala ta idyla víc jak tři roky.
Přišli Němci, začala 2. Světová válka a já jsem dostal těžké astma. Takže si pamatuju, jak mě celé noci nosili v náručí, na spousty injekcí, na zábaly, na vše, co jsem nesměl nebo musel. Nesměl jsem běhat, cvičit, křičet, koupat se, natož plavat, pomalu dýchat, moc brečet – a tak jsme prožil prvních deset let života. Co jsem směl a dělal a měl rád, to byly knížky, barvičky, loutkové divadlo, vystřihovánky kulis, Betlémy, lodičky z topolové kůry. Při nemoci mě v posteli okouzlovaly ilustrace Trnkovy, Turecká vojna od Volfa, Hály a Plicky, Jiráskovy Staré pověsti české, Babička, Troskovy a Werneroy knihy, později po válce Rychlé šípy, časopis Junák a Vpřed...
A tady přišel v mém životě další zlom: zoufalí rodiče mě konečně, po všech těch doktorech a lázeňských odbornících, ukázali mojí „porodní bábě“, panu primáři Pujmanovi v pelhřimovské nemocnici. Ten moc dlouho neváhal: „Kluka pořádně krmit, občas do vody, do lesa, do Skautu, do přírody. A žádné velké ciráty – otužovat, nechránit před počasím. Stejně vyroste a bude po pubertě zdráv“. Totéž řekl našim i profesor Švejcar – ale moc na to tehdy nedali. Pujmana ale poslechli - a tak jsem přežil!
Na podzim 1945 jsem byl na první schůzce Vlčat – vedl je Akéla, totiž pan učitel Burian, to jsem ještě netušil, že je to strýc Pepa mé budoucí ženy Evy – a tak došlo k prvnímu krásnému prolnutí osudů. Vlastně ne prvnímu! V době, kdy jsem se v Pelhřimově narodil, čekala během tří dnů svou holčičku Evu paní učitelka Mádlová, rozená Burianová, v Lovosicích, kde oba manželé učili.
zpět nahoru
Inspirační zdroje, celoživotní zájmy:
Příroda-
Biologie, geologie, mineralogie / 2 semestry na geologicko-geografické fakultě University Karlovy před vstupem na architekturu.
Estetika živé i neživé přírody. Kouzlo minerálů. Monumentalita utváření Země.
Bohatá tvarovost struktur a minerálů. Estetika, tvarovost a funkčnost rostlin. Biotopy. Harmonie živé a neživé přírody s lidstvem.
Člověk-
Jeho dějiny. Procesy tvroby od nejstarších výtvarných i technologických projevů po současnost. Člověk a voda. Životní prostředí a prostorové vztahy.
Kresba, plastika, ornament, písmo. Moře a plavba. Města, vsi a lidské stavby z kamene a dřeva. Chrámy a obětiště. Ritus. Symbolika v procesu vývoje kultur.
Čistota dětství. Dobro a zlo, zápas protikladů jako směřování k harmonii.
Člověk jako součást přírody a obyvatel Vesmíru. Láska.
Duchovní zdroje-
Velký vliv v pohledu na svět a člověka v něm u mě mají tři již zesnulí příslušníci Devětsilu, avantgardy 20. a 30. let dvacátého století.
Můj profesor architekt Dr. Karel Honzík, básník Jaroslav Seifert a taneční pedagožka, profesorka mé ženy doc. Jarmila Kröschlová.
Páni profesoři V. V. Štech a J. Kadeřábek mě podnítili k úvaze o technice reliéfní malby. Vliv enkaustik Procházkových, drobné skvělé reliéfy Suchardovy, Starověké s středověké mince a pečetě, gotická, renezanční a secesní tvorba šperková i reliéfní. Scénický svět Schikanedrův. Hudba romantiků, ale i Janáčkova, Martinů, Mahlerova, impresionisté, Ravel, Debussy, Respighi. Keltská hudba.
Hudba lidová, písně a zvyky našeho lidu po celé zemi. Fluidum dalekých zemí a měst. Nesplněné i přežité radosti, touhy a smutky. Život.
Výtvarné podání-
Vyplynulo časem z celoživotních zájmů a také ze scénografických zkušeností. Obrazy pojímám jako transpozici zážitků, do jejichž prostorů zároveň vstupují i účastníci, s jejich tvorbou. Používám prastarou techniku nízkého polychromovaného reliéfu a různých struktur, a tu pak po technologických procesech polychromuji různými prostředky / pigmenty, pastel, voskové techniky, olej, akryl, tempera, patináž, zlacení, krakeláž, email, polyester, epoxyolej, laky/.
“Záměrně se vyhýbám jakémukoli „zařazení do globálního výtvarného vývoje“ protože uznávám jen ta omezení mé tvůrčí svobody, která si sám určím.”
Zdroj: z vlastního veřejného podání autora díla
 |  |  |  |
 |  |  |  |
 |  |